Zveme vás na vernisáž výstavy Chcete mě? Šárky Mikeskové, kterou uvede kurátorka Hana Vorlová. Vernisáž se uskuteční 5. června 2026 v 18:00. Výstava potrvá do září 2026.
Šárka Mikesková (* 1977) absolvovala ateliér sochařství Maria Kotrby na Katedře výtvarné tvorby Pedagogické fakulty Ostravské univerzity (nyní Fakulta umění). Její tvorba s dobře rozpoznatelným rukopisem ji velmi brzy zařadila k nezapomenutelným umělkyním se schopností podmanit si jakékoli – myšleno jakkoli problematické – místo.
Své práce v tradičních sochařských materiálech vědomě „napadá“ více či méně invazivními intervencemi za použití nalezených objektů a surovin organického či naopak zcela artificiálního charakteru (sláma, igelit, zrcadla, stavební hmoty a lepidla, neony, nafukovací balonky, koberce …). Její multi-materiálová tvorba osciluje od sochařsky sevřenějších realizací až k ryze konceptuálně orientovaným projektům. Vše propojuje svou mimořádnou schopností pracovat s výrazným, mnohdy značně abstrahovaným, znakem a sklonem k ironickému nadhledu. Při pracích ve veřejném prostoru pak velmi citlivě operuje s geniem loci a ani zde (či především zde) neváhá zapojit svůj specifický smysl pro absurditu.
Kromě samostatných výstav (např. nedávná retrospektiva Off Road v Domě umění GVUO v Ostravě, 2025) se účastní výstav kolektivních a projektů ve veřejném prostoru (např. ostravský festival umění ve veřejném prostoru Kukačka).
Kurátorským záměrem bylo propůjčit Šárce Mikeskové velmi složitý – lehce klaustrofobický a schodištěm protknutý – prostor Galerie Provoz k tomu, aby z jeho celku vytvořila dočasnou, lépe obyvatelnou či naopak záměrně neobyvatelnou prostorovou strukturu.
Nyní už bude záležet jen na bytostech, které galerii v této upravené formě navštíví, zda proletí prostorem jako zdvořilostní návštěva na způsob polétavého hmyzu či se zastaví – zde spíše vystoupají po schodišti tam a zase nazpátek – a alespoň na chvíli se stanou součástí změněné reality. Času budou mít dost, výstava/intervence Šárky Mikeskové Galerii Provoz přetvoří na celé léto.
Text: Hana Vorlová
